DR Kongo - Pozdravy a poděkování z centra pro "děti ulice"
"Drazí přátelé, srdečné pozdravy z našeho „Drahého Konga“!"
Otec Eric Meert - belgický salesián zodpovědný za dílo pro "kluky ulice" v Demokratické republice Kongo, kde s vámi můžeme díky projektu Darujme vzdělání pomáhat, posílá pozdravy a děkovný dopis za rok 2012!
Drazí přátelé,
Srdečné pozdravy z našeho „Drahého Konga“!
Už je to dlouho, co jste od nás nedostali čerstvé novinky.
Díky vaší štědré materiální a finanční pomoci jsme mohli s otevřenou náručí přijmout každé dítě, které k nám přišlo. Nikdo nebyl odmítnut, žádná dívka ani chlapec nezůstali za dveřmi. Nebylo to vždycky jednoduché, ale pokaždé jsme dokázali najít malé místečko, aby se každé dítě vešlo.
Každý den připravujeme 1000 jídel. Každý týden obdrží 750 mladých kus mýdla. Každý měsíc vyplácíme stovky platů. Dostáváme od vás - dárců - nejen peníze, ale letos jste nám poslali i 20 tun materiálu – sportovní věci, celý sklad pláštěnek, dětská jízdní kola, školní materiál…Tento rok jsme také realizovali projekt vysázení 250 ovocných stromů a spoustu dalších projektů. Všechen tento materiál a pomůcky jsou velkým přínosem a ulehčují práci nám i „našim“ dětem.
Některé významné události roku 2012
Vyvrcholením roku byla dubnová návštěva ostatků Dona Boska (zakladatele salesiánské kongregace). V roce 2015 bude naše salesiánská kongregace slavit dvousté výročí narození svého patrona. Abychom se na toto jubileum duchovně připravili, objíždí ostatky Dona Boska celý svět. Také my - tady v Lubumbashi - jsme mohli těžit z této návštěvy. V Bakanja Ville, v místě prvního přijetí dětí s problémy, jsme nenaplánovali ani návštěvu ostatků Dona Boska, ani oslavu – mysleli jsme si totiž, že naši starší chlapci, kteří berou drogy, nebudou ochotní/vnímaví k této události. Ale byli to právě oni, tito mladí - trpící závislostí na drogách, kteří se nás zeptali: „Proč k nám Don Bosko nepřijede? Copak my nejsme jeho přátelé?!“ Tak jsme se rozhodli naplánovat zastavení ostatků i u nás a zorganizovat s mladými – na počest Dona Boska – liturgickou modlitbu. Ah - naši milí „zdrogovaní“ nebyli ještě nikdo tak šťastní! A já osobně si myslím, že Don Bosko, znovu uprostřed svých chlapců, pro které obětoval svůj život, byl také velice spokojený a plný úsměvů.
„Přátelé, snažme se být pro tyto chlapce obrazem Dona Boska!“
Znáte těžkosti, kterým čelíme při práci s místními úřady. Tento rok byli znovu jmenováni noví soudci pro mládež a teď, pokud k nám chlapci chtějí přijít nebo pokud při našich nočních obchůzkách potkáme chlapce, kteří žijí na ulici a hledají nějaké řešení, cestu ven, jsme povinni nahlásit to u soudu. Poté můžeme tyto chlapce nechat u nás (na jeden měsíc), abychom s nimi promluvili, pomohli jim vyrovnat se s jejich těžkou situací a započali první kontakt s jejich rodinou (pokud nějakou mají).
Soudce, který má na starosti Bakanja (naše středisko), za námi přišel do „terénu“ a projevil nám svou největší důvěru, což je velice pozitivní. Pokud po měsíci u nás a poté, co uskutečníme anketu v rodině dítěte (pokud nějakou má) rozhodneme, že chlapec nebo dívka mohou být umístěni v některém z našich domů, musí soud sepsat pro toto umístění dokument. A to už je kámen úrazu! Pokud nechceme zaplatit „kapesné“ státním pracovníkům, musíme na obdržení dokumentu čekat někdy až měsíce! Korupce je tady všude!
Během našich návštěv v rodinách se dočkáváme velmi rozdílných reakcí. Při jedné návštěvě nám jedna matka řekla: „Pro mě už tento syn neexistuje! Dávám Vám ho jako dárek…“ Tento druh reakce vyžaduje dlouhá jednání, aby matka byla ochotná a schopná znovu přijmout své dítě a dobře ilustruje problematiku, které musíme čelit s trpělivostí a důvěrou.
Ale setkáváme se i s velmi pozitivními reakcemi. Například 120 kilometrů odsud jsme jednou navštívili rodinu, která si myslela, že jejich syn zemřel. Jaká to pro ně byla radost, když se dozvěděli, že žije! Nezabili vykrmené tele jako v evangeliu, ale nazítří zorganizovali velkou rodinnou oslavu a Bakanja-ville obdržela 20 dolarů a několik konzerv pro naše chlapce, kteří dosud nebyli umístěni. Doufáme, že si tento chlapec znovu zvykne na život ve své rodině.
Pak jsou tu znovu naši „dětští čarodějové“. To jsou děti obviněné z čarodějnictví. Jednou k nám přišel jeden desetiletý chlapec, který prožil několik měsíců na ulici a chtěl změnit svůj život. Chtěl znovu chodit do školy. Při vytváření jeho složky a zkoumání jeho fyzického stavu jsme konstatovali, že má na hlavě hluboké jizvy. „Přivedli mě k pastorovi a ten – během exorcismu – držel na mé hlavě svíčku. Moje vlasy začaly hořet – odtud mám tyto jizvy,“ vysvětlil nám chlapec. Šli jsme za jeho rodinou, která nám potvrdila, že chlapec říkal pravdu. Upozornili jsme tedy soud. Dnes se chlapci vede dobře a my doufáme, že časem bude schopný tento traumatismus překonat.
Bakanja-Centre (internát a základní škola pro „kluky ulice“) byla tento rok ve znamení výrazného technického pokroku. Byli jsme schopni nainstalovat sluneční panely, které jsou velice užitečné a potřebné, neboť každý večer v centru dochází k výpadkům proudu. Ve zdejším centru žije kromě salesiánů i 80 chlapců a jedna zdravotní sestra, elektřinu je třeba mít všude – ve třídách (na večerní školu), v domcích, kde chlapci spí, v nemocnici…
Téma měsíce misií bylo: „Setkání vám ukáží cestu“. Opravdu – jsou to děti, které potkáváme, které nám ukazují cestu. My je zase doprovázíme na jejich cestě, aby se naplnily jejich sny o budoucnosti. Dávat naději těmto mladým je úžasná věc. Nejsou ztraceni pro společnost a oni sami se můžou stát aktéry lepšího světa!
Během velkých prázdnin se 40 chlapců zúčastnilo formace ekologické konstrukce. Animátory byli francouzští a rakouští formátoři a architekti. Postavili jsme dvě malé třídy pro základní školu. Několik ministrů, diplomatů a jiných autorit přišlo dát chlapcům na konci formace diplomy. Naši chlapci byli velmi hrdí - ti, kteří byli dříve považováni za vyvržence společnosti, byli najednou středem pozornosti. Takové zkušenosti jim dávají důvěru v ně samé a pomáhají jim růst!
Drazí přátelé, Vy, kteří máte naše chlapce rádi, obdržte naše díky za všechnu finanční a materiální pomoc, kterou nám poskytujete a bez které bychom nebyli schopni vykonávat naše poslání. Buďte si jistí: „Pomáhat… To pomáhá!“
S přátelským pozdravem
Eric Meert