Oříšky k rozlousknutí

U nás v Magone jsme díky Bohu mezi našimi mladými lidmi byli letos ušetřeni této nemoci. Nevím o žádném úmrtí spojeném s koronavirem. V některých institucích však k úmrtím došlo. Mezi studenti v teologickém a filozofickém ročníku bylo registrováno několik případů. Je pravda, že Konžané mají velmi silný imunitní systém. Ale i tak naše poliklinika, vybavená novou patrovou budovou, přijala spoustu pacientů, kteří byli hospitalizovaní v této novostavbě.

Školní rok 2020/2021 jsme zdárně ukončili a nový školní rok se nám podařilo zahájit víceméně včas. Vítáme zhruba o třicet studentů více než loni. Mladí lidé z nefunkčních rodin – deset dívek a dvacet chlapců. Dívky zůstávají ve dvou přijímacích domech a z těchto domů přicházejí studovat do centra. Pro kluky jme připravili postele, abychom je mohli ubytovat přímo u nás. Práce s dívkami není jednoduchá: přicházejí přímo z ulice a pravidelně utíkají. Jsme ale docela tolerantní. Mohou se vrátit, kdykoli chtějí. Vždy jdou přes sociální úřad, kde s nimi mají pohovor, a tento úřad je také pomáhá stabilizovat. Pak jsou s námi ještě 2 maminky. Jedna přichází pravidelně, druhá ne i přes to, že její tchýně jí nabízela pomoc s hlídáním dítěte během výuky. Stále dochází velmi nepravidelně a myslíme si, že do konce školního roku nevydrží. U druhé těhotné dívky stále hledáme možnosti, kde by mohla bydlet. Tu a tam si říkám, proč jsem s tím vším začal… ale myslím, že to stojí za to. Zachránit pár mladých dívek. V současné době intenzivně přemýšlíme o pronájmu stabilizačního domu, kam by přicházely dívky z ulice a stabilizovaly se. Tím bychom se zbavili počátečních problémů.

Nápadů máme spoustu a doufáme, že je dokážeme uskutečnit!!

Možnost stabilizace jsme chtěli dívkám nabídnout již teď, a tak jsme jim nabídli jednodenní výlet, abychom společně přemýšleli o jejich fungování v centru. Doufáme, že v nadcházejících měsících uvidíme plody tohoto setkání. Jednoho dne centrem procházela dívka. Položil jsem jí otázku: „Ty zde nechceš studovat? Jsou tady tvé kamarádky.“ Odpověděla, že zde není krejčovská dílna, a tak nepřijde. O několik dní později sestra Helena (kterou někteří znají, protože byla na stáži v Bakanja-ville) nabídla své služby centru na dva dny v týdnu. Její specializací je krejčovství. S ní jsme se pustili do stříhání a šití. Zorganizovali jsme tedy speciální program. Všechny dívky pokračují ve svém zvoleném oboru, ale když přijde sestra tak ty, které chtějí, mohou jít na lekci šití. Dívky tak budou mít na konci kurzu v Magone dva certifikáty.

Chvíli teď pojďme mluvit o našich chlapcích. Vzali jsme k nám pár chlapců z ulice. Několik měsíců jsem se s nimi setkával v Bakanja-Ville, ale v naší situaci se nám nepodařilo je udržet, a tak se vrátili na ulici. Každou první neděli chodím ráno po městě a informuji je, že pokud se chtějí vyučit řemeslu je nejvyšší čas. Několik z nich k nám vstoupilo a připojilo se k našim mladým. Tři z nich jsou pro nás opravdovým oříškem. S každým z nich jsme už hodiny mluvili. Problém je především v drogách, na které potřebují peníze, které musí ukrást. Nedávno dokonce jeden z nich ukradl psa z Bakanja Center a prodal ho. Otec Pierre Cilaka byl opravdu naštvaný a chtěl tohoto chlapce vyprovodit z našich dveří. Nerad takové věci slyším, proto jsem si chlapce zavolal a poradil mu, aby navrhl otci řešení. Buď přivede psa zpět (pokud ještě není snězený), nebo přivede jiného. Otec Pierre souhlasil. Pes se nenašel, a tak koupil jiného a mohl tak s námi zůstat. Další chlapec napadl nožem našeho stážistu Abbota. Všichni tuto situaci intenzivně řešili. Ještě ten večer ho přivedli ke mně a já jsem musel rozhodnout. Když vešel do mého domu popadl láhev a všichni si mysleli, že půjde po mně. Ve skutečnosti se jí ale praštil sám. Povídali jsme si hodinu a půl s mnoha chvílemi ticha, ale nakonec se mi ho podařilo uklidnit. Druhý den jsem ještě mluvil se stážistou: propustit ho? Jak mu tím pomůžeme? Vrátil jsem se tedy na začátek. Centrum Magone vzniklo pro tyto mladé lidi. Don Bosko nás zavolal, abychom jim pomohli dostat se z jejich situace. A tak to může čas od času jiskřit, ale pokud vydržíme můžeme změnit srdce tohoto mladého člověka. Stážista to pochopil a když ho slyším, jak návštěvníkům vysvětluje chod centra, je toto jeden z bodů, které neopomene zmínit.

Abychom mladým nabídli vyžití, domluvili jsme fotbalový zápas ve věznici Kasapa. Požádal jsem o sestavení týmu mladých lidí, kterým by tato aktivita mohla být přínosná. Před zápasem je ředitel ve svém večerním nástupu nabádal. Byla to nejdůležitější událost dnů. A na zpáteční cestě ze zápasu byli někteří z našich chlapců velmi potichu. Někteří tam dokonce nechali své oblečení. Snad je tato zkušenost poznamenala v životě. A kéž tento zážitek znovu zopakujeme.

Ještě pár novinek

Projekt Via Don Bosko skončil 31.12. Tento projekt nám pomáhal 15 let a od roku 2022 si organizátoři vybrali další dvě centra, která budou podporovat. Musíme se tedy postarat sami o sebe. Již od loňského roku jsme s učiteli zahájili porady, abychom zjistili, jak na to nově půjdeme. Není to jednoduché, musíme učitele nabádat k tomu, aby byli kreativní a aktivní. Uvidíme, jak zvládneme první dva měsíce.

Velmi jsme pokročili se zahradou a zpracovatelskou dílnou pro naše produkty. Nyní je v plánu skleník pro pěstování mimosezónních rostlin, které nám mohou přinést větší užitek. Experimentujeme s plodinami, které jsme zde nikdy nepěstovali: brambory, rýže, zázvor, kurkuma. Zpracování funguje, ale hledáme projekt na vybudování prostornější dílny.

Naše dílna na výrobu obuvi začíná experimentovat s odvážnějšími modely, a to přitahuje mladší klientelu.

Také zvažujeme, zda neotevřeme v Magone přijímací centrum pro starší dívky. Vzhledem k převyšující poptávce po pracovnicích jsme narazili na problém nedostatku zaměstnanců. Tyto dívky musíme stabilizovat, protože některé utíkají a vracejí se s tím, že je to naposledy, ale za dva týdny jsou zase pryč. Takže toto je naše výzva.

V Bakanja-Ville to jde trochu lépe, ale už to také není jako dřív. Dospělí mohou stále přicházet dvakrát týdně, aby si na tento proces postupně zvykali. V plánu jsou také návštěvy spojené se znovuzačleněním dětí do rodin. Ostatní aktivity (výuka, osvětové tábory, den pro rodiče) zatím nefungují. Chodím zde dvakrát týdně a pokud najdu dítě, které je vhodné pro program Magone a které nemá žádné rodinné zázemí zkouším mu nabídnout náš program. Byla by škoda, kdyby se tyto děti shromažďovaly jen v tomto centru bez školní výuky.

Snažíme se být kreativní, abychom pomáhali mladým lidem, které nám Pán posílá do cesty. On je v tom také velmi kreativní, zvláště když kráčíme po ulicích a vnímáme, že nás vyzývá, abychom hledali různá řešení. Jsem si jistý, že nám také posílá na cestu lidi dobré vůle, aby nám pomohli. Dnešním příkladem byla Helena s pozváním od manažera hotelu Pulmann k prezentaci našich produktů.

Nejdůležitější je, že mladým můžeme dát budoucnost, můžeme jim dát naději, aby se dostali z těžkých situací a podíleli se na budování Konga zítřka.

Všem vám přejeme další šťastný nový rok a vyzýváme vás, abyste svět udělali trochu lidštější a bratrštější.

Vše dobré otec Eric a jeho děti