Život ve škole Jibon Jyoti a jiné - Lukáš popisuje dobrovolničinu v Indii
Ahojte všichni! Je tu pátý článek o životě ve škole a začnu ho ve zkratce školním harmonogramem, aby jste byli v obraze.
Zdroj dopisu ZDE.
Děti se budí už v 5 hodin ráno k samostudiu, které trvá do 7:10. Poté nastává společná modlitba, úklid, převlékání a snídaně. V 8:40 začíná škola nástupem dětí na náměstíčku. Zpívá se indická hymna, je pronášena modlitba a otec Lazarus prohazuje k dětem pár slov většinou o tom, jak je studium k životu důležité. Děti se rozbíhají do tříd, kterých má škola 6. LKG (1. přípravný ročník) KG (2. přípravný ročník) a poté 1-4 třída. Studium trvá do 13:40, po něm přichází na řadu oběd, úklid školních prostorů a hlavně volný čas na hry. Od páté hodiny opět samostudium, večeře kolem 8 hodiny a spánek (mladší děti chodí spát ve 20:30, starší 21:30).
Co se mě týče, konkrétní předmět nevyučuji, ale často supluji jiné učitele, takže o třídu plnou dětí nouzi nemám. A je to velmi hlasité..... Děti jsou divoké a občas není snadné je všechny ve třídě ukočírovat. Tělesné tresty jsou na denním pořádku, křičení moc nefunguje. Suplující hodiny spolu trávíme zábavnou formou plnou písniček a tance a to už potom tolik nezlobí :-D, takže se toho držím.
Z dětí srší obrovská upřímná radost a to je pro mě neuvěřitelný motor do akce.
Po škole je čas na hry a další aktivity. Na tento čas se zaměřuji především. Takto vypadá:
Koupil jsem 3 kytary, a vyplatilo se to. Učení na kytaru nás baví a starší děti se učí dost rychle. Myslím, že tu při mém odjezdu bude spoustu dobrých kytaristů.Jelikož tu nejsou žádné zpěvníky s kytarovými akordy (nebo jsem aspoň žádný nenašel), chci jeden pro kluky vytvořit. Už jsme pár indických písniček s akordy stvořili, tak uvidíme jak to půjde.
No a z žonglování tu jsou naprosto nadšení, takže super!
Také chodím s klukama ráno běhat. Je to fajn pocit, když nás běží víc. Lidé tu na takovou aktivitu zřejmě nejsou zvyklí a koukají na nás jako na blázny.
Událo se tu toho od posledního článku spoustu, tak vypíchnu tři nejkrásnější události:
1) Ve škole v Golaghatu (ne v té, kde učím) proběhl takzvaný "Science and Art festival". Probíhala taneční vystoupení a ve třídách bylo vystaveno spousta umělecký výtvorů na různá témata (čistá města, přírodní čerpání energie, zbraně a jejich použití). Pro mě doslova výbuch kreativity, krásné!
2) Také tu probíhala hinduistická slavnost Diwali, takzvaný svátek světel. Všude plno ohňostrojů a petard. Koupili jsem jich balík a ve škole je všechny hezky odpálili. Z vybuchujících světélek tu mají obrovskou radost.
3) No a určitě také zmíním výlet do městečka "Wokagoronga" plného čajových plantáží. Vypravil jsem se tam s pár místními kamarády v mém věku, kteří mě provedli po jejich domovině a byl to krásný zážitek. Viděl jsem továrnu na čaj, proháněl se na motorce po zabahněných cestách, a navštívil 3 velmi milé rodiny.
Tak takto si tu žiju. :-) Rád bych dodal, že tento článek je prozatím můj poslední a zkusím teď sdílet zážitky jiným způsobem, a to postováním konkrétních zážitků formou fotek a videí s krátkými komentáři ZDE a na FACEBOOKU! Mějte se zatím krásně a AHOJ!