Trojúhelník učitel-žák-rodič
Nové období začíná dubnem, měsícem, který tu máme všichni moc rádi, protože všechno v přírodě je svěží a krásné. Je to také měsíc znovuzrození a obnovy. Tato radost a nadšení se odrážela i v postoji učitelů a celého našeho týmu, kdy všichni s elánem naplňovali svůj cíl, totiž přinést do tříd více radosti, zábavy a smíchu.V květnu se nám podařilo setkání se všemi řediteli škol a společně jsme sdíleli své příklady dobré praxe. Nově příchozí učitelé jsou zaškolováni již zkušenými pedagogy. Představitelé škol přejímají osvědčené postupy od sebe navzájem, školy, které jsou již dobře adaptované, pomáhají těm, které to potřebují a stávají se pro ně vzorem.
Pomoci se dostane všem
Naším cílem je, aby podporu dostali opravdu všichni, kteří ji potřebují, i ti ve vzdálených venkovských oblastech. Květen se nesl ve znamení intenzivních dešťů, což představuje opravdovou výzvu, pro ty, co se chtějí dostat do vzdálenějších oblastí, protože dopravní infrastruktura není v mnoha oblastech v úplně v dobrém stavu. Díky tomu si však více uvědomujeme, jak obtížné to mají někteří rodiče a děti, pokud se chtějí dostat do školy. V červnu ve školách probíhaly pololetní zkoušky, které vyžadovaly veškerou pozornost učitelů. Tým se tedy v tomto období zaměřil na přípravu dalších materiálů a plánů výuky.
Vzdělávání pedagogů a doprovázení rodičů
Na třech školách proběhlo základní školení učitelů, jehož náplní bylo zejména vedení třídy, plánování výuky, poznatky z vývojové psychologie dítěte a udržení kázně při výuce. Chtěli jsme také, aby si učitelé uvědomili, proč si toto povolání vybrali a co je jejich vnitřní motivací.
Na patnácti školách probíhal následný program*, učitelé si připravovali hodiny, členové týmu pak aktivně asistovali při výuce, probíhaly organizované hry, společný brainstorming.
Proběhlo i následné vzdělávání na sedmi zapojených školách, které spočívalo v hodnocení a pozorování práce učitelů při hodinách (monitoring, inspekce, účast přísedících v hodinách atp.), jejich doprovázení a podpora při zavádění nových učebních metod. Bylo vidět nadšení a ochota učit se a to na obou stranách – týmu i učitelů. Jedním z oživujících prvků bylo použití psacího písma při výuce.
Nezapomněli jsme ani na ředitele škol a i pro ně jsme připravili jednodenní interaktivní workshop. Zde jsme chtěli, aby ředitelé reflektovali svoje zkušenosti, úspěchy a neúspěchy, které na svých pozicích získali a aby společně sdíleli, co jim pomáhá udržet si pozitivní nastavení a pozitivní vizi do budoucna. Společně si vyrobili lapač snů, jako připomínku toho, že za svými sny máme stále jít.
Na několika školách proběhla i animační setkání s rodiči dětí, které jsou finančně podporovány školami. Probíhala formou pochůzek po domluvě přímo u dětí doma. Chtěli jsme, aby se rodiče dozvěděli více o tom, jak funguje organizace SADBA, která projekt podporuje, a jak je třeba dítě při studiu podporovat, aby mělo dobré výsledky a mohlo být při studiu podporováno i nadále. I podle ohlasů bylo toto doprovázení dobrým krokem a podařilo se nám takto zvnějšku propojit pomyslný trojúhelník „učitel-žák-rodič“.
