BULHARSKO - Dominika a Jana zdraví ze Staré Zagory

Listopad byl opět nabitý událostmi a novými prožitky. Hned zkraje měsíce k nám zavítala vzácná návštěva z České republiky - salesiánský provinciál Petr Vaculík, a jeho doprovod Petr Cvrkal „Cvrček“ a Jaroslav Mikeš (oba zasloužilí salesiáni). Dokonce dva z nich nás přišli zkontrolovat až do bytu:) Dominika byla nemocná, a tak jí přišli potěšit. Dojemné. A protože byla Dominika nemocná, Jana se musela vydat jako jediná ze všech zagorských dobrovolnic do Kazanlaku na potáborové setkání s bulharskými dětmi. Měla možnost poznat rozdílný přístup k vedení těchto dětí ve srovnání s vedení našich romčat. Není potřeba vymýšlet hry, ve kterých se nedá podvádět, ale navázání prvotního kontaktu vyžaduje větší úsilí ze strany vychovatele.

Do Kazanlaku jsme během listopadu zavítaly vícekrát. Spolu s celou komunitou jsme odtud vyráželi na komunitní výlet do hor a poté tam oslavili svátek otce Martina. Jeden víkend se tu konalo setkání animátorů, které salesiáni formovali. My zagorky jsme se ho z důvodu pracovní vytíženosti zúčastnily pouze o sobotním večeru.

V Zagoře se celý náš listopadový čas nesl v duchu prohlubování vztahů s dětmi a rozšiřování našeho zapojení do programu v machale. Jana tak už má celou armádu žáků na klávesy a pořád se chtějí zapojit další a další. Dominika začala se svými hodinami zpěvu – děti mají krásné romské hlasy (i když často zpívají falešně), ale přesto je nejvíc baví předvádět operní zpěv, což velmi „lahodí“ uším všech vychovatelů.

Počasí je zatím milosrdné, a tak můžeme vždy s dětmi chodit po doučování ven. Číslem jedna je stále jízdní kolo, což se stalo pákou na udržení pozornosti dětí při doučování. Zákaz ježdění na kole je i pro největší raubíře tragédií na celý den.

Práce s našimi dětmi je krásná a náročná, a čím déle tu jsme, tím více nám životy dětí leží na srdci. Ale nebojte, na vás všechny myslíme pořád:)

Jana a Dominika