Zlatý kluk
Nechce se mi tomu věřit, ale už je tomu měsíc, co jsem opustil Českou republiku.
Nemohu říct, že je zde vše vždy růžové, ale i přes chvíle někdy těžké, tak se mi zde líbí, místní salesiáni mě velice hezky přijali a vytváří mi zde skvělé zázemí. V bulharštině myslím, že dělám pokroky. I když to v mojí mluvené formě tak nevypadá, tak začínám převážně rozumět, co mi kdo říká.
Pomaličku začínám pronikat do místní liturgie. Od neděle 1.11.2020 jsem zde začal ministrovat. Sice zde zatím umím jen držet svíci, ale i to se cení. Jak mi řekl otec Petr: ,,Stává se ze mě zlatý chlapec´´Po nedělním obědě ve Slavnost Všech svatých jsme jeli na výlet tentokrát na Megalit. Byla to krásná procházka bulharskou přírodou .