26. 2. 2016 Bulharsko

Jak slavili nový rok naši misionáři, jak se dařilo budoucím animátorům a jak se vedlo marnotranému synovi na táboře? To vše a ještě něco víc vám nabízí únorový zpravodaj. Tak se pohodlně posaďte a ponořte se do následujících řádků.

Milí čtenáři, zdravím vás z ještě stále zasněžené Staré Zagory (Jitka Bradáčová)

Je to k nevíře, ale sníh napadl dokonce dvakrát, jako dvaceti a deseticentimetrová nadílka. To nám umožnilo stavět s dětmi sněhuláky a bohužel si také nechat několikrát nasypat sníh za límec. Ale kromě této velké události :-) byl leden zase trochu klidnější. Velké akce se konaly hlavně na jeho počátku (Novoroční setkání dětí – více Petra) a konci (oslava svátku Dona Boska – více Josef). Ještě nepočítám druhé setkání animátorů. Bylo tak náročné, že si účastníci další přítomnost rozmyslí. Nechali se totiž slyšet, že příště bychom je mohli poslat pěšky třeba do Staré Zagory, a to nemohou riskovat (více o. Petr). Bylo tu také docela prázdno, protože o. Jiří a o. Petr Cvrkal byli na salesiánské kapitule a my jsme střídavě marodili a jezdili po školeních. Alespoň že děti chodí stále ve stejném počtu. Zimní počasí nám pro ně umožnilo zorganizovat několik výletů na kluziště v Kazanlaku. A na závěr jedna relevantní zpráva: V rámci týdne modliteb za jednotu křesťanů se podařilo uspořádat spolu s evangelíky ekumenickou modlitbu (více o. Martin).

Jsme tu pořád o něco napřed (Petra Stránská)

Ačkoli se to nezdá, tady v Bulharsku jsme stále o něco napřed. Nejzřetelněji jsem si toho všimla na přelomu kalendářního roku, kdy jsem z budoucnosti telefonovala se svou rodinou v Čechách. Oni trávili poslední minuty roku 2015, zatímco já už nějakou dobu zažívala rok ná- sledující. Naše komunita prožila vstup do nového roku v Kazanlaku společně s dětmi ze starozagorské machaly. Organizační tým doplnil Jarda Růžička, který nás hned po příjezdu uvítal několika hrami. Odpoledne jsme si zhodnotili rok a poděkovali za něj Pánu. Provětrali jsme brusle na místním kluzišti a poté se už přiblížil očekávaný večer. Ve skupinkách jsme si připravili program, který se skládal z her, scének, tance a smíchu. Dvanáctá nám odbila před svatostánkem a dala možnost psát další příběhy našich životů nově ořezanou tužkou. První leden se předvedl krásným počasím, které nás vytáhlo ke Koprince – místní přehradě, v jejíž vodě se odráží nejvyšší vrcholky Staré Planiny. Tu rozvířil jen tu a tam hozený kámen nebo klacek. Kéž v dalších dnech víří naši i vaši práci nadšení, radost a Duch Svatý.

Už vícekrát nepřijedu (Petr Cvrkal)

Už vícekrát nepřijedu Kazanlak: „Hrůza. Kdo to vymyslel? Byla mi zima a vůbec jsme nepochopili pravidla.” To jsou některé hlasy (bohužel převažující), které zněly po sobotní hře na druhém animátorském setkání. Majitelé hlasů – mladí z celého Bulharska, kteří mají chuť pomáhat ve svých farnostech či na letních táborech. Kromě večera na místním hřbitově se animátoři ocitli na poli obecné a salesiánské pedagogiky. Ale uvidíme, jestli se slova, která zaznívala na konci sobotní hry, stanou skutečností, a kolik účastníků přijede na další, březnové setkání. Toto setkání bude odlišné od prvních dvou, protože bude pojato jako duchovní obnova před Velikonocemi. A tak si myslím, že se opět uvidíme, také proto, že na konci setkání nechyběla srdceryvná loučení.

Výtvarný kroužek (Kristýna Navrátilová)

Průběh týdne a doučování zpestřuje nabídka zájmových kroužků. Tentokrát si představíme výtvarný kroužek, který probíhá každou středu odpoledne po skončení doučování a her. Mohou se jej účastnit všechny děti, které ten den byly na doučování. O vymýšlení jeho náplně se starají všechny tři dobrovolnice a Desi připravuje ještě druhou aktivitu. Činnost je opravdu různorodá. Děti si tak mohou vyzkoušet tvoření z různých materiálů, od kreslení a malování, přes skládání z papíru až po náročnější výtvory, jako jsou například ubrousková technika nebo panenky z krepového papíru a korálků na okrášlení květináče.

Vstříc ekumenismu (MJ)

V neděli 24. ledna jsme ve Staré Zagoře navázali na tradici ekumenických setkání s místním prostestantským sborem „Vazraž- dane“ (Obrození). Setkali jsme se v jejich sboru, kde byla možnost společně zhlédnout bulharský dokument „Viditelná jednota“. Poté následovala modlitba a krátké slovo duchovních. Neformálně jsme tak zahájili pě- tisté výročí reformace, které si příští rok připomeneme.

Praznik (Josef Vencl)

Podle počtu účastníků je to snad větší sláva než Vánoce a Velikonoce. Ale právě proto, že vychází mezi velké svátky, jež slaví každá farnost doma, může na “práznik” (slavnost) přijet spousta hostů z různých míst. Kazanlacký kostel praskal ve švech a led pod koly zaparkovaných aut. Komunitní dům se od sklepa po kuchyň připravoval na nápor hladových poutníků. Začínáme jako vždy liturgií. Následují dětská vystoupení. Vedle dětí ze Staré Zagory a tanečnic ze Seliště hráli mládežníci z Rakovski vánoční scénku o budoucí Svaté rodině na newyorském letišti a ppomenout jsme nemohli ani naše pěvce. Následovalo pohoštění, a protože bylo nádherné počasí, vyrazili hosté na vycházky a brusle. Jiní naopak zůstali v domě komunity, aby využili možnosti setkat se po dlouhé době. Katolické Bulharsko je větší než Česko rozlohou, zato na počet oveček asi pětkrát menší. Dneska se stádečko sešlo na počest jednoho pastýře. Kde se uvidíme příště?

Marnotraný syn na táboře (Josef Vencl)

Prohýřit jmění, kdo z nás by to někdy nechtěl zkusit? A kdo z nás nezná příběh marnotratného syna? Kluci z Machaly tu možnost měli na zimním táboře, a nebyla vždy příjemná. Otec jim v pátek rozdal svůj majetek, a hned se na ně vrhli hoteliéři a poskytovatelé nejrůznějších služeb. Bonbony, casino, luxusní pití atd. atd, až druhý den nebylo čím zaplatit nocleh. Bohatí synkové se tak stali otroky. „V týdnu tady pracuji, a teď musím i o víkendu,” stěžoval si nespokojeně Vesko, když vymetal rouru od kamen. Zato při hledání brambor po městě byl úspěšný. Menší kluci byli naprosto spokojeni se vším. Odpoledne přišel otec, vykoupil je, nasadil jim synovskou čepici a pomohl jim obnovit rodinné bohatství. Čeká nás ještě podobný tábor, a sice pro starozagorská děvčata. Jak si povedou, napíšeme v příštím čísle.

OBJEDNEJTE SI

Zpravodaj Salesiáni v Bulharsku objednáte na adrese zpravodajbg@gmail.com, nebo stáhnete na www.bulharsko.sdb.cz.

Vydávají Saleziáni na Don Bosko Bulgaria, Zahari Kniazevski 71, 6000 Stará Zagora, tel.: 00359 431 6211 5, 0885 453 61 4. sdbsz@mail.bg. č. ú.: 1 6844021/01 00, v. s. 29.

Připravují: Josef Vencl a Martin Jílek, SDB.

Příspěvky posílejte na zpravodajbg@gmail.com. Více informací naleznete na www.bulharsko.sdb.cz a www.sadba.org.

zpět na novinky