BULHARSKO - Filip Hanzelka přináší novinky již popáté!

Zdravím všechny po páté z Bulharska,

únor nám tady začal návštěvou hlavního salesiánského poradce pro misie – otce Václava Klementa, který přijel duchovně povzbudit salesiány a všechny jejich fanoušky. Cestuje takto po celém světě a předává dobré myšlenky mezi provinciemi, takže je snadné si podle jeho vypravování představit, jak rozmanitá je salesiánská rodina. Dokáže poutavě vyprávět o salesiánech v Japonsku nebo Jižní Koreji, kde byl provinciálem, nebo různých státech afriky a při tom si je vědom rozmanitosti národních mentalit a jejich přínosů celému světu. Mimochodem jsme od něho také dostali velkou mapu světa, kde jsou vypsané státy, kde působí salesiáni. Pro zajímavost, je to už 132 zemí, kde je více než 10 000 salesiánských kněží a z toho 121 biskupů.

Dalším odreagováním pro mě bylo, když mi jednou v neděli volala mamka, jestli by mohla přijet na návštěvu. Když jsem se ptal kdy, tak že zítra nasedne na autobus v Praze a pozítří by tu mohla být :) (a myslela to vážně)! Pak jsem se jí ještě v průběhu cesty nemohl dovolat, což bylo způsobeno nenastavením roamingu. Ale přijela podle plánu bez komplikací, i když po cestě přestupovala v Sofii a s nikým se bulharsky nedomluvila :) Mohl jsem jí tu pak ukázat trácké hrobky z doby kolem 4. stol. př.n.l. a jiné vykopávky v muzeu.

Též jsme se byli podívat v ruském pravoslavném kostele, který byl zbudován k paměti velkého vítězství nad Turky, ve kterém Bulharům pomohli právě Rusové. Ti nelitovali ani nákladů ke zbudování tohoto velkého kostela, na kterém je střecha pozlacená 14ti tunami zlata. Ostatně dnes 3.3. je státní svátek a koná se tam zádušní mše za padlé, právě k výročí této bitvy. Dokonce tam má dnes proslov i bulharský prezident. Je to jen 25 km od Kazanlaku.

Dále jsme si udělali výlet do města panny Marie – Haskova, kde je její 33 metrů vysoká socha. Je to největší socha panny Marie s Ježíšem na světě a přitom v tom městě žije většina muslimů a je tam i muslimský starosta.

Taky jsme navštívili krásný Bačkovský monastýr (klášter) v rodopském pohoří, který byl založen roku 1083 a ke kterému patří i trochu vzdálená poustevna vysekaná do skály.

Tak to byly výlety a zajímavosti, bez kterých by skoro nebylo o čem psát :)

Jinak děcka jsou pořád rošťáci, ale občas mě i příjemně překvapí svým slušným chováním nebo upřímností. Nedávno tu měli zpestření v podobě česko-romské hudební skupiny Bachtale Apsa, která jim zahrála a taky pro ně měli přichystaný program s bubny a akustickými trubkami, při kterém se romáci pořádně vyřádili. Nesmírně je totiž baví bubnovat a vydávat různé zvuky v rytmu hudby. No, často i bez rytmu – stačí do toho pořádně mlátit, protože hudbu nebo jen hluk mají prostě v krvi.

Já se tedy snažím učit balancovat mezi apatií, kdy si příliš zvykám na jejich způsob jednání a přílišnou energičností a emocionalitou v usměrňování jejich nezkrotného ducha.

Ještě jedna zajímavost. Jsou tu teď velice časté protesty proti ČEZu, který tady zdražuje výrazně elektřinu. Protesty jsou nepřehlédnutelné a nepřeslechnutelné. Pořádají se v každém větším městě. Náš velvyslanec ale říkal, že nemají nikoho, kdo by za ně mluvil a kdo by měl nějaké požadavky. Prostě protestují proti drahé elektřině a organizují se asi přes internet. Nikdo ovšem neví, kdo je organizuje. Něco podobného (ne tedy protesty proti ČEZu, ale organizace přes internet – kdo ví kým) se teď stávají ve světě takovou módou.

Tak to by bylo v kostce asi všechno, co mě napadlo. Přeji vám všem upřímnou velikonoční přípravu.

Бог да ви благослови!

Ваш Филип